Příroda nadevše

Tak a je to tu! Bolí mě v krku a je mi zima všude a ve všem :D a to je teprve začátek! Zase se ale vrhám na další článek, který bude spíš o fotkách než o psaní, co, kde, jak a proč.

Nádherné srdíčko z mechu, které jsem náhodou objevila v Koli.

V úterý jsme vyjeli na výlet do Národního parku Koli, který patří k nejznámějšímu chráněnému území v celém Finsku. Cesta autobusem trvala hodinu z Joensuu, takže to bylo úplně v pohodičce. Na místě nám řekli, tak šup, šup z autobusu a v 5 sraz tady. Tak jsme si říkali, aha a co teď? Prvně jsme se vydali pro mapu do infocentra. Mezi tím jsem ještě zjistila, že bych mohla získat lístek na páteční akci „Winter is coming“, kde byla místa už beznadějně vyprodaná, protože jeden Francouz zjistil, že nějaká jeho kamarádka prodává lístek a dal ji na mě kontakt, tak že bych přeci jen šla? (Samozřejmě jsem šla, ale o tom bude až další článek ;)) Vybaveni mapou jsme se ze začátku přidali k průvodkyni a velké skupině, která měla s námi projít základní okruh v Koli. Všichni se ale děsně táhli, když jste se chtěli vyfotit na nějakém pěkném místě, museli jste počkat, než se tam všichni vystřídají a zbytek „naší“ skupinky rozhodl, že tohle teda ne a půjdeme na vlastní pěst. (Já bych se jich nejradši držela zuby nehty, protože mě bylo jasný, že já sama nikam podle mapy nedojdu.) Zbytek mé zkušenější výpravy si ale na cestu o samotě troufnul a tak jsme vyšli sami.

Jeden Eskymák!

 

Příroda byla nádherná. Ze začátku jsme se hodně fotili, a když jsme přijížděli, svítilo i sluníčko, které jsme pak teda chytili jen zřídka, ale to mi vůbec nevadilo. Zima byla pořádná, já se naštěstí dobře oblíkla, protože se znám, jaká jsem zmrzlina. Já na zimu ale neměla ani pomyšlení a užívala si nádherné přírody. Všude psali, že bychom mohli vidět i nějaká zvířata, to se nám bohužel nepoštěstilo. Celá cesta byla teda o kochání, povídání a focení se všude, kde se dalo.

A co si utrhnout čerstvé borůvky?

Další úžasná věc, která se nám tu přihodila, byla, že jsme konečně mohli vidět POLÁRNÍ ZÁŘI. Já vím, že to teď bude znít jako klišé, ale já opravdu nic krásnějšího snad nikdy neviděla. Hlavně to bylo tak jiné, magické, kdy prostě stojíte s otevřenou pusou a koukáte na nebe, neustále se usmíváte a výskáte, jaká je to krása. To si pak říkáte, co jsme, my lidi, proti tady té kráse. A já jsem pak vždycky naštvaná, když si uvědomím, jak lidi tuhle krásu bezohledně ničí a dobrovolně a vědomě se o ni připravují. Navíc mi můj tutor psal, že nikdy neviděl, tak krásnou polární září. A to je Fin. A my ji viděli! Přála bych to vidět každému, protože to bylo opravdu krásné.

Líp se na to kouká než fotí

Tak možná budete muset spíš přijet na návštěvu a vidět to na vlastní oči než prostřednictvím fotek.

Použila jsem taky pár fotek z fcb od francouzských kamarádů, tak snad jim to nebude vadit :)

No tak konec rozplývání a jde se něco dělat.

Vám přeji krásný den a věřím, že doženu skluz v psaní článků!
G.