Naše poprvé ve sboru i v jezeře!

Zjistila jsem, že jsem s články už týden zpožděná, takže bych měla hejbnout, abyste byli v obraze, protože mě čeká náročný týden, kdy asi moc článků nepřidám.

Minulou sobotu se holky rozhodly, že si půjdou zaplavat do jezera. Ve Finsku je zvykem chodit do sauny a pak se jít zchladit do jezera, což dělalo i spousta lidí u jezera. Holky ale saunu vynechaly. Já jsem se této akce nezúčastnila, jelikož mi večer před tím nebylo moc dobře, brala jsem to jako signál, že nemám blbnout, vzpomenout si na svoje záněty močových cest a další moje super nemoci a spíš se opalovat ;).

Když jsme byly u jezera, bylo mi ale trochu líto, že jsem si plavky nevzala. Bylo opravdu krásně, spousta lidí seděla kolem jezera, byli tam s kamarády, četli si anebo jen relaxovali. Já jsem si aspoň namočila nožky, takže jsem zjistila, že je voda (pro nohy) příjemná. No, holky potopené po bradu ve vodě, se mnou ale můj názor tolik nesdílely. Říkaly, že je to hodně studené, ale nic, co by se zase nedalo vydržet. Líp jim ale bylo, jen po pás ve vodě a tělo mít spíše venku než ve vodě. Bylo ale opravdu krásně, kéž by tady takové dny nikdy neskončily (Ano, jsem idealista!).

Odpoledne jsme si daly Lenči skvělý dortík a měly holčičí sedánek.

V neděli jsem byla běhat, protože se snažím využívat toho, že je tu ještě hezky a pracovala jsem na práci do školy.

Večer jsme s holkami vyrazily na první pivo s Čecháčkama (tím myslím i Slováky). Bylo to celkem vtipné, protože holka, se kterou jsem se domlouvala a bavila jsem se s ní, že přijdeme, tam ještě nebyla, takže jsme nevěděly, jestli skupina Slováků, co přišla, patří k nám nebo ne. Nakonec jsme zjistily, že ano a skvěle jsme si všichni popovídali. Pivo tu v jenom baru stojí ve středu a v neděli jen 2€, takže se toho muselo využít. Jinak asi víte, že alkohol je tu celkově dost drahý, takže pivo za 2€, je tu vlastně jako svátek, což jsme poznali i podle nacpaného baru kolem půlnoci. Četla jsem, že Finové mají velký problém s alkoholismem, proto je tu alkohol dost drahý, stát se tomu teda snaží předcházet. (Ono se opravdu těžce opíjí, když pivo stojí skoro 6€, to si pak rychle rozmyslíte, jestli pít budete nebo ne.) Má to být totiž drahé nejen pro nás, jako pro cizince, pro které je tu drahé skoro všechno, ale i pro Finy. Tady jsem vám vložila i nějaké info z internetu.

Ve skutečnosti alkohol nepodněcuje jen zábavu, ale i řadu tragédií. Především v depresivním tmavém a deštivém období se řada Finů uchyluje k jeho nadměrné konzumaci. Finsko tak řeší obrovský problém s vysokým počtem alkoholiků a souvisejících problémů, jako jsou různé zdravotní problémy a sebevraždy. Alkohol je ve Finsku největší zabiják, dokonce větší než rakovina nebo infarkt.

Jedna Češka, Ivet, nám navíc prozradila, že už viděla i v Joensuu polární září, dokonce dvakrát. To jsem ji upřímně záviděla, ale snad se nám taky brzy poštěstí.

V pondělí jsme měly první zkoušku sboru. Nejdřív jsme nevěděly, kam si máme sednout. Já do sboru chodila, tak dva roky, když mi bylo 10 a tam jsme si rozhodně nesedali podle typu hlasů. Nakonec nám někdo z Finů poradil, jak se sedí, a já byla ráda, že v „mém altu“ seděla slečna, která mi byla už moc sympatická na konkurzu. Sbor začal přednáškou ve finštině a my, exchange studenti, dostali papír s důležitými a základními informacemi v angličtině. Poté jsme se měli všichni představit. Ve sboru je nás asi 50, většina jsou samozřejmě Fini, cizinců je tam tak kolem 10 lidí. Je fajn, že tam je i na sbor dost kluků, což dá písničkám hned jiný rozměr a výraz.

Začali jsme rozcvičkou (Ano, opravdu jsme se protahovali.), následovalo rozezpívání a zpívání písniček. Je vtipné zpívat písničky, které jste nikdy před tím neslyšely, jsou v jazyce, kterému vůbec nerozumíte a ani neumíte přečíst a vyslovit určitá slova. Moc mě to ale bavilo, občas jsem měla chuť po odzpívané písničce zatleskat, pak jsem si ale řekla, Gabrielo, klídek. Naštěstí jsem nikdy nezatleskala, ale neměla jsem od toho daleko. Jak každý zpívá jiný hlas, moc krásně to zní a občas bych jen poslouchala a nesoustředila se na to, co mám zpívat já. Snažila jsem se vám i pro ukázku kousek nahrát, ale není to zrovna moc povedená část, tak snad příště. Tady máte aspoň ukázku ze sboru, kterou jsem našla na internetu.

https://www.youtube.com/watch?v=vfuv0wupma4

Podívejte se na Helenu, jak tam v 1:00 ve videu, odhazuje tu bundu :D Ona je fakt správně praštěná. Je to ale rok staré video, lidi, které tam vidíte, tak teď do sboru nechodí.

Tak snad vás články nenudí, snažila jsem se to teď trošku zkrátit, ať to není moc dlouhé. Další článek bude o první hodině ve škole, prvních francouzských palačinkách a víkendovém maratonu na sboru... Jdu na něj!

Pusu G.